Tajemství léčebné síly rašeliny

Již ve starověku se bahno využívalo k léčbě revmatismu, při bolestech nohou a spáleninách. Natíralo se na kůži nemocných, kteří se pak vystavovali slunci, aby bahno zaschlo. Poté je odloupali a nátěr znovu opakovali.

K aplikaci částečných a celkových zábalů, stejně jako ohřívaných celkových koupelí, se přistoupilo až později. Královna Markéta Navarská (1492-1549) se zmiňuje, že v pyrenejských lázních Cauterets se běžně aplikovaly bahenní koupele. V oblibě byla bahna říční nebo rybniční. V 16. století se bahna začala běžně využívat jako léčebné přírodní zdroje. V některých lázeňských místech se bahno pouze nanášelo na tělo a nechávalo zaschnout, jinde se lidé koupali v termálních bahništích. V Barbotanu v 18. století sedávali nemocní v bahenních jámách až 4 hodiny a pařili se zde spolu s vepři.

Rašelina a slatiny se pro koupele a zábaly začala využívat až na počátku 18. století.

Slatinu použili k léčebným účelům poprvé ve Švédsku. Počátkem 19. století se léčba po odkrytí rašelinišť a slatinišť rozšířila téměř současně do mnoha středoevropských lázní.

Fyzikální vlastnosti peloidů, jako jejich teplodržnost, vododržnost i způsob převodu tepla do organizmu, byly velmi podrobně studovány předními balneology. Od poloviny 19. století se začaly podrobně sledovat chemické vlastnosti peloidů.

V dnešní době plné stresu a spěchu se uvolnění a léčba v prostředí minerálních vod a peloidů stává opět aktuální. Za klidem a léčivými účinky získanými ze zdrojů přírody cestujeme po všech kontinentech. S ohledem na časovou tíseň si však můžeme léčebné koupele dopřát také doma a je výhodou, že současné vybavení domácností umožňuje každodenní využití všech staletých poznatků o účincích koupele na lidský organizmus naprosto dokonale.

Použitá literatura: Křížek Vladimír: Obrazy z dějin lázeňství, Praha 2002

RosenSPA

Domácí rašelinová koupel, díky si můžete dopřát účinky rehabilitačních koupelí a detoxikaci celého organismu doma ve vaně.

Více o produktu

Přečtěte si zajímavé články